Jak vznikl rybník Rozkoš
Novoměstský purkrabí pan Straka z Nedobylic byl bezohledný a málo důvtipný člověk.Jednou, už je to hezkých pár let, si vyšel do lesa Rousín u České Skalice na čekanou. Na kraji polesí vylezl na posed a čekal. Nedaleko od něj na louce pásl obyčejný pasáček stádo kozí. Po nějaké chvíli se pasáček uvelebil ve stínu stromu, na kterém seděl pan purkmistr a začal snít o tom, jak by se v tomto krásném čase - byl červenec a horko až k zalknutí - hodilo, aby se pod lesem a loukou zbudoval "rozkošný" rybník.
Pan Straka pasáčka a jeho úvahy vyslechl a nápad s rybníkem se mu tak zalíbil, že na prvním zasedání městské rady prosadil založení nového rybníka. Nápad se zalíbil i ostatním obyvatelům a pan purkrabí bezostyšně přijímal chválu za "svou moudrou prozíravost."
Však pole, která přikázal zaplavit vodou, od poddaných nevykoupil a ošizeným nepomohly prosby ani stížnosti. Nakonec jej takto prokleli: "Aby s tím zlodějem čert po jeho smrti oral tak dlouho, až by se rybník zase v pole obrátil!"
Tenkráte prý kletba mnoho platila a čerta žádat o pomoc rovněž žádná hračka nebyla.
A skutečně, když zanedlouho pan Straka, purkmistr to z Nového Města, zemřel, viděti jej mohli lidé vždy jednou v měsíci lednu, takhle o půlnoci, jak čert panem strakou dvě brázdy od jednoho ke druhému konci rybníka vyorává.
Zda se podařilo čertovi celý rybník panem Strakou v pole obrátiti není povědomo. Rybník Rozkoš tam byl dlouhá léta a snad i čerta to orání v lednu moc netěšilo. Jisté však je, že dne 21. června roku 1732 zanikla vodní plocha rybníka a nebyla již obnovena. Toho dne při velké průtrži mračen byl rybník zanesen bahnem a hlínou. Jeho jméno se však udrželo až do dnešních dnů v názvu pozemků i potoka, jenž odváděl přebytečnou vodu z luk do Metuje.
Nyní v dnešních časech můžeme na místě rybníka
zříti obrovskou vodní plochu. Co polí, luk, lesů i
celých osad bylo zatopeno! Kdyby zde měl čert
konati svou práci, musel by orati nepřetržitě celé
roky a ještě by se nedooral.
Však něco divného v té nádrži Rozkoš přece jen je. Od založení této vodní plochy zde ještě nikdo nespatřil známého to obyvatele vodních toků v tomto kraji - vodníka. Asi to přeci jenom je čertův revír.
A že je to vše jen pověst? Běžte se podívat do kostelíčka na Dobeníně - tam páni Strakové z Nedobylic spí svůj věčný sen pod náhrobním kamenem.