Žižkova lípa na Ostaši
Nedaleko od původního dřevěného hostince na Ostaši vyrostla u lesa ohromná lípa. Její silný kmen
se ve výšce asi čtyř metrů rozdvojoval.Kolem roku 1880 žil vedle lípy v chaloupce, kde potom hospoda byla, chudý dřevař jménem Špulák.
Ten jednou ráno vylezl na lípu, aby něco květu natrhal. A tu nad místem, kde se lípa rozdvojovala, uviděl podivný jakoby suk s chomáčem. Po prozkoumání s úžasem shledal, že je to klín zaražený do kmene, jenž běhěm staletí s ním úplně srostl a chumáč není nic jiného, než cop ženských vlasů, který byl kdysi i s klínem do kmene zaražen.
Znovu si s hrůzou můžeme zavzpomínat na dávné doby roku 1421, kdy poličtí byli přepadeni zde na Ostaši katolickými Slezany.
Tito "obránci" katolické víry užívali s
oblibou přímo děsného způsobu mučení husitských žen
i docela mladých dívek. Věšeny byly za vlasy a po
dlouhém mučení nakonec ubity k smrti.
I Jan Žižka navštívil při svém tažení vrchol Ostaše, hromadný to hrob polických obyvatel. Prodlel u mohyly smrti celou hodinu. Pak sestoupil níže a znaveně spočinul pod onou lípou. Jeho oko hledělo k Boru, kde za ním Slezsko se rozprostírá a řekl svým hejtmanům ... "tam se podíváme a bude to za Ostaš!"
Žižka pomstu na Slezanech neprovedl, stihla ho u
Přibyslavi roku 1424 smrt. Jeho nástupce Prokop Holý
však podnikl v roce 1425 velkou výpravu válečnou do
Slezska a krutě obyvatele Policka pomstil.
To bylo za Ostaš!
Lípa tam na Ostaši stojí, však zda je to ta, pod kterou Žižka seděl, nevíme, ale klín ten, byl k vidění ještě ve třicátých letech 20. století.
