Akureyri
17.8. 2004
Na mapce si můžete opět prohlédnout plán naší další cesty. Tím bylo teď městečko Akureyri. Zde jsme chtěli
jednak objednat džíp pro výlet k sopce Askja a potom jsme zde chtěli udělat výšlap na nedalekou horu
Súlur. Nejprve jsme ovšem učinili krátkou zastávku v přístavním městečku Ólafsfjörður.
Prošli jsme se po přístavu a poté jsme si prohlédli i místní kostelík. Dále jsme již pokračovali přímou
cestou až do Akureyri.
V Akureyri jsme se nejprve pokusili objdnat džíp. Jak jsme ovšem zjistili, není to vůbec jednoduché. I
když si najdete na internetu řadu půjčoven, na místě pak zjistíte, že jsou často navzájem velmi provázané
a půjčují si auta mezi sebou. U námi vytypované půjčovny jsme džíp nesehnali, pro nejbližší dny bylo
vše již zarezervované.
Chtěli jsme to tedy zkusit ještě jinde. U letiště jsme našli další půjčovnu, ale bohužel i zde byl džíp
již zarezervovaný. Dostali jsme ale telefonní kontakt s tím, že si můžeme ještě zavolat pro případ, že by
někdo odřeknul. Výlet k sopce byl ale vážně ohrožen. Byly zde sice nabídky různých cestovek, které tento
výlet nabízely též, ovšem bylo to příliš drahé. Zkusili jsme tedy ještě rezervaci po internetu s nadějí,
že se půjčovna pokusí stáhnout auto odjinud.
Při toulkách městem jsme narazili na volně přístupnou botanickou zahradu, pár exemplářů si můžete
prohlédnout i na fotografiích. Při toulkách městem jsem pořídil, kromě jiného, i fotografii Lucky s
papuchalkem. Je to jeden z národních symbolů Islandu, najdete ho na spoustě reklamních předmětů a prý
je to i vynikající pochoutka na talíři. Anglicky se tento překrásný pták nazývá puffin, islanďané ho
pak nazývají lundi. Bohužel v době, kdy my jsme byli na Islandu, již tito ptáci odlétají a tak jsme ho
na vlastní oči nespatřili.
Nyní jsme popojeli kousek za město na parkoviště a odtud jsme se vydali na horu Súlur, vysokou 1213 m.
Vzhledem k tomu, že jdete prakticky od úrovně moře (pravda, nějaký ten metr jsme si díky autu ušetřili),
je to celkem slušné převýšení. Cestu i krásné výhledy si můžete opět prohlédnout na fotografiích.
Stejnou cestou jsme se museli vrátit zpět na parkoviště, pak ještě pohled na noční přístaviště a rychle
najít plácek na přenocování, což v tomto případě nebylo zrovna jednoduché.
